Kosmičtí vědci ze Spojených států, Číny, Ruska a řady dalších zemí spolupracují navzdory geopolitickému napětí mezi svými zeměmi.
Spojují se, aby vybudovali síť malých družic, které pomohou studovat některé z největších existenčních hrozeb pro naši planetu, včetně klimatických změn a kosmického záření, uvádí zpráva deníku South China Morning Post (SCMP).
Společně čelíme existenčním hrozbám
Daniel Baker, ředitel a profesor na Coloradské univerzitě v Boulderu v U.S., a vedoucím projektu prohlásil, že žádná země by neměla tváří v tvář existenčním hrozbám pro planetu letět sama.
„Jsem nadšený, že se můžeme věnovat nejen základní vědě, ale také řešit problémy, které mají reálné důsledky pro člověka,“ řekl Baker pro SCMP. „Toto dvojí využití základního výzkumu a aplikovaného výzkumu je jádrem toho, o co v konstelacích [družic] jde.“
Baker dodal, že některé z družic se dostanou na oběžnou dráhu do roku 2025. Budou vypouštěny v konstelacích, což umožní kombinovat data a poskytnout tak větší obraz, na rozdíl od starších misí CubeSat, které měly jeden bod s daty.
„[Předchozí přístup] vedl k nejistotě a nejednoznačnosti ohledně toho, zda věci, které měříme v tomto konkrétním bodě, představují vlastnosti celého systému,“ vysvětlil Baker. Zmínil také, že nová mise byla umožněna díky pokroku v oblasti nízkonákladových startů družic a také díky inovacím v technologiích malých družic.
Spolupráce navzdory „obtížným geopolitickým okolnostem
Každá z družic bude obsahovat dva nebo tři přístroje a bude vážit jen několik kilogramů. Projekt organizuje Výbor pro výzkum vesmíru (Cospar) v Paříži, který byl založen v roce 1958 a udržuje otevřenou politiku umožňující účast vědců z jakéhokoli národa. „Cospar poskytuje neutrální platformu pro spolupráci zemí v obtížných geopolitických situacích,“ řekl SCMP Wu Ji, vedoucí vědecký pracovník v oblasti vesmíru z Pekingu a člen pracovní skupiny projektu Cospar.
Mezi projekty patří projekt na studium radiační zóny známé jako Van Allenovy pásy, které obsahují vysokoenergetické částice, jež mohou představovat nebezpečí pro kosmické lodě a astronauty. První mise, při níž budou vypuštěni lidé pomocí kosmické lodi Starship společnosti SpaceX, Polaris Dawn, totiž provede výstup do vesmíru ve stejné oblasti.
Další projekt se zaměří na střední atmosféru a bude v reálném čase zjišťovat prvky atmosféry, jako je ozonová vrstva.
Roger Bonnet, bývalý ředitel vědeckého programu Evropské kosmické agentury, ve svém projevu na srpnovém Strategickém fóru pro vědu o vesmíru uvedl, že doufá, že Cospar „pomůže s přesměrováním možností mezinárodní vědy o vesmíru v kontextu války“.
Image:interestingengineering.com
